Ano, nadpis je možná trochu dvojsmyslný. My ale máme samozřejmě na mysli pití jako potřebné doplňování tekutin. Tedy SPRÁVNÝ PITNÝ REŽIM. Bez správného, pravidelného doplňování tekutin totiž každému z nás hrozí bezpočet vážných zdravotních komplikací, včetně zhoršené termoregulace, vyššího rizika vzniku zánětu močových cest, krevních sraženin a vyššího výskytu nežádoucích účinků léků.
A právě na tyto skutečnosti upozorňuje OZP v letošním roce s přispěním novinářů, pro které jsme uspořádali v centru Prahy pracovní setkání.
Správný pitný režim je jedním z hlavních komunikačních témat OZP v letošním roce. Souvisí to s fakty, která na tiskovce prezentovala MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP. "Přestože se délka života stále prodlužuje, většina z nás má naději dožít se 79 let, skutečná očekávatelná délka života ve zdraví je v Česku pouze 63 let. Pro porovnání ve Švédsku, které je v tomto směru evropským lídrem, je to 73 let."
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) ovlivňujeme své zdraví až z 80 %. Mimo jiné i správným pitným režimem, který je významnou prevenci řady onemocnění a problémů. A s blížícím se létem bychom na to měli více myslet.
"Víte například, že průměrné mužské tělo (80 kg) se skládá z 60 % z vody, ženské (60 kg) zhruba z 55 %? Voda má v těle funkci rozpouštědla, transportního média, zásadní roli hraje při vylučování, výměně látek. Proto je důležité pečovat o rovnováhu příjmů a výdajů vody, aby všechny procesy, kterých se voda účastní, neustále probíhaly správně. Nestabilita se může stát zdrojem významných zdravotních problémů," vysvětluje MUDr. Jana Ježková, vedoucí oddělení Asistenční služby OZP.
Napít se, když pociťujeme žízeň, je pozdě. "Tekutiny bychom se měli snažit přijímat rovnoměrně v průběhu celého dne. Ideální je pít po menších dávkách a ne více než 150 ml najednou, abychom organismus nepřetížili," doporučuje MUDr. Ježková.
Protože tekutiny nedoplňujeme jenom v nápojích, optimálně bychom si jejich příjem měli rozdělit mezi nápoje - cca 2/3 - a potraviny bohaté na tekutiny - cca zbylou 1/3. "Určitě bychom měli zohlednit svůj aktuální zdravotní stav, míru zatížení i okolní klima. A pokud se v letních měsících více potíme, zaměřme se také na příjem minerálů ve formě slabě a středně mineralizovaných vod," radí vedoucí Asistenční služby OZP.
Dehydrataci může způsobit například ztráta krve, popáleniny, léky podporující tvorbu a vylučování moči, průjmy, nadměrné pocení, horečnaté onemocnění, onemocnění ledvin aj.
Její projevy záleží na celkové kondici, rezervách organismu, věku a přidružených onemocněních.
"Lehkou formu dehydratace nejspíše zažil každý z nás. Může se projevovat jak poměrně mírně, například suchou kůží, oschlým jazykem, zhoršenou koncentrací, neklidem, bolestmi hlavy, únavou, vyšší koncentrací a temným zbarvením moči, tak i závažnějšími symptomy, např. křečemi, zmateností, mdlobami, nízkým tlakem, zrychleným tepem i dýcháním. V krajním případě může dojít i k úmrtí," pokračuje Jana Ježková.
Už pokles tekutin o pouhá 2 % může snížit výkon až o 20 %. Snížení stavu tekutin v organismu o 5 % může představovat zdravotní riziko i pro jinak zdravého jedince, zejména pro malé dětí.
Rizikové může být i přetížení organismu vodou, které nadměrně zatěžuje ledviny a srdce. "Může dojít dokonce i k otravě vodou v případě, když jí rychle vypijeme skutečně velké množství. Může pak docházet k nevolnosti, zvracení či šokové reakci. Je to ale extrémní jev, který nastává zřídka, nicméně je třeba si i tato rizika uvědomovat" uzavírá Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP.
OZP pro vás připravila řadu programů STOP rakovině a civilizačním onemocněním. Jedním z nich je i program STOP rakovině ledvin a břišních orgánů. "Každý z nás bychom si měli uvědomit, že do prevence těchto chorob patří i spousta činností, které jsou součástí běžného dne. Správný pitný režim je právě jednou z těch, které mohou zásadně ovlivnit například vysoký tlak, nebo třeba správnou funkci ledvin," dodává Jana Ježková.
S nastávajícím letním obdobím myslete na správný pitný režim o to více.
